Truhlářství Plzeň - Pavel Ungerman

Truhlářská firma Ungerman byla založena v roce 2004. Zabýváme se zakázkovou a malosériovou výrobou truhlářských výrobků. Realizujeme zakázky z LTD,dýhovaných materiálů a masívního dřeva tuzemských i cizokrajných dřevin vysoké kvality. Vysokou kvalitu materiálu,použitého kování a přidružených materiálů a samozřejmě také řemeslné zpracování,vzhled,funkčnost a praktičnost výrobků bereme jako samozřejmost pro vaší absolutní spokojenost.

 

Průběh zakázky je od počátečního zaměření a představy klienta přes návrh popřípadě i grafický návrh,cenovou nabídku a vlastní realizaci řešen individuálně dle povahy zakázky a za jasných a předem stanovených podmínek.

 

Naše firma má sídlo ve městě Plzeň.

 

Více informací >>>

 

 

 

 

´

další ukázky naší práce naleznete v galerii.

Dřevo a jeho význam

 

Dřevo jako surovina hrálo vždy důležitou roli a jeho hospodářský a kulturní význam je dnes nesporný a nezanedbatelný.Existuje cca 25000 až 30000 druhů dřevin z čehož je přibližně 3000 až 5000 vhodných k dalšímu zpracování,ale dosud využíváme cca 250 druhů.

 

Dřevo je materiál s rozličnými vlastnostmi nejen mechanickými,fyzikálními,ale také co se týče biologického a chemického složení a technologických vlastností.

Dřevo je anizotropní materiál čímž rozumíme jeho rozdílné vlastnosti vzhledem k průběhu letokruhů,a proto musíme uvažovat i jak má případný výrobek být vyroben,aby se případné špatné vlivy eliminovaly co nejvíce.
Rozlišujeme tři základní směry Radiální,Tangenciální a Podélný přičemž každý směr je rozdílný jak v % borcení(sesychání,bobtnání),tak i v textuře(kresbě) dřeva,která se může jevit jako málo nebo naopak velmi dekorativní.V nábytkářství nebo při výrobě dýh je užíván radiální(proužková struktura) a tangenciální(struktura v podobě kuželoseček) směr nebo kombinace obou směrů.

 

Mikroskopická stavba dřeva je složena z Trachejí a Tracheid což jsou buňky vodivé a zjednodušeně řečeno dopravují vodu do celého stromu(kapilární vzlínavost).Dále jsou to Parenchymatické buňky,které mají zásobní a vyživovací funkci a jako poslední jsou sklerenchymatické buňky(libriformní vlákna) jenž mají funkci vyztužovací.
Rozdíl mezi jehličnany a listnáči je v tom,že jehličnaté dřeviny jsou složeny z tracheid a parenchymatických buněk a listnaté mají navíc libriformní vlákna a tracheje,proto také u jehličnanů je letní letokruh tmavý a tvrdý,kdežto jarní letokruh je světlý a měkký zatímco u listnáčů je letní a jarní letokruh stejně tvrdý.

 

Makroskopická stavba dřeva je to co můžeme vidět pouhým okem nebo za pomoci např. lupy Můžeme pozorovat:dřeň(nejstarší část stromu),jádro,běl,vyzrálé dřevo,dřeňové paprsky(prasátka,zrcátka),cévy,letokruhy atd.

Dřeviny rozlišujeme na jádrové a bělové a tím rozumíme to,že v příčném řezu celého kmene vidíme jednotný odstín dřeva např.Smrk,kde nazýváme vnitřní část kmene vyzrálým dřevem a obvodovou část nazývámě bělí nebo vidíme ostrý přechod obvodové běle ve tmavě zbarvené jádro jako např.Borovice.

 

Co se týče vlhkosti dřeva rozlišujeme stavební a truhlářské řezivo,kde stavební řezivo je nařezáno na pile a dále se suší přírodním způsobem proložené v hráních a vysychá cca 1-2 cm za rok v závislosti na druhu a hustotě dřeviny.Tímto způsobem však dosáhneme max.18% vlhkosti.

Truhlářské řezivo,které je určeno pro výrobu nábytku musí mít vlhkost 8-10%,a proto musí být sušeno uměle v komorových nebo tunelových sušárnách,které jsou řízeny počítačem,který řídí dobu jednotlivých fází sušení,teplotu,vlhkost a proudění vzduchu a mnohé další  faktory,které mají vliv na konečné vlastnosti materiálu.

Ve dřevě obsaženou vodu rozlišujeme na vodu „volnou“-obsaženou v dutinách buněk,dále na vodu „vázanou“-obsaženou v buněčných stěnách a nakonec na vodu „chemicky vázanou“.

U dřeva máme tzv.BNV(bod nasycení vláken-cca 30% vlhkosti),kdy při ztrátě vody nad BNV dochází pouze k hmotnostnímu úbytku dřeva beze změny objemu(odchází voda „volná“),ale když odchází voda „vázaná“(pod BNV) dochází nejen k hmotnostnímu úbytku,ale i k změně objemu(borcení,sesychání).

Tzv.pracování dřeva je největším problémem při zpracování  masivního dřeva a nelze tento jev zcela odstranit.Dřevo,i když je opatřeno technologicky správně provedenou povrchovou úpravou může a nemusí „zapracovat“.Záleží na mnoha faktorech jako jsou kvalita dřeva,kvalita průběhu sušícího procesu,konstrukční provedení výrobku,povrchová úprava,povětrnostní a klimatické podmínky a vlhkost v exteriéru nebo interiéru a další faktory,které mohou ovlivnit trvanlivost a průběh užívání výrobku.

Důkaz o vlivu vlhkosti a „pracování dřeva“ je znám již ze starého Egypta,kde pomocí dubových klínů,které byly zaráženy do puklin skalních stěn a následně polévány vodou byl trhán a získáván kámen pro další užití.